Že je mléko zdravé a měli bychom ho pít, to už od dětství slýcháme neustále. Obsahuje přece vápník, vitamin D, bílkoviny a další živiny, které jsou nezbytné pro kosti, zuby i celkovou kondici. Máme to tedy chápat tak, že je jeho nutriční profil natolik zázračný, že mu nemůže konkurovat žádná jiná potravina?

Mnoho povyku pro nic? Zřejmě

„Je pravda, že třeba takový vápník se z mléka získává snadněji než z čehokoli jiného. Pořád ale platí, že ho můžete čerpat i z mnoha dalších věcí,“ upozorňuje specialista přes výživu Christopher Gardner, který působí na kalifornské Stanfordské univerzitě. I další odborník schopnosti tohoto nápoje ale tak trochu znevažuje…

Záruka silných kostí? Jak se to vezme

Studie publikovaná v magazínu New England Journal of Medicine naznačuje, že mléko nemusí být kostem tak prospěšné, jak se dosud předpokládalo. Její autoři se opírají o skutečnost, že v zemích, v nichž je zaznamenána jeho největší spotřeba, mají lidé také nejvyšší míru zlomenin. Náhoda? Ale kdepak. Pro tento jev existuje logické vysvětlení.

„Děti, které konzumují mléko, rostou o něco rychleji. Tedy alespoň oproti těm, kterým ho rodiče nedávají. Jenže právě vysoký tělesný vzrůst je hlavním rizikovým faktorem zlomenin. Jinými slovy – čím je člověk vyšší, tím horší a silnější nárazy to při pádů způsobuje,“ uvádí věci na pravou míru endokrinolog David Ludwig z americké vzdělávací instituce Harvard T. H. Chan School of Public Health. Je tu i další faktor, který mléko staví do nepotřebného a přeceňovaného světla.

Laktózu opravdu nesnese každý

„Podle obecných doporučení by dospělí měli vypít tři sklenice denně. Ovšem trochu se zapomíná na laktózovou intoleranci, kterou v současné době trpí přibližně 65 procent světové populace. Těmto lidem mléko způsobuje nadýmání, bolesti žaludku a dyskomfort. Samozřejmě, že existují mléčné výrobky bez laktózy. Osobně na nich ale nevidím nic zvláštního, stejně jako na mléce samotném,“ myslí si výše jmenovaný nutriční specialista Christopher Gardner.

Zdroje: discovermagazine.com, bbc.com