Aronie je zapomenuté ovoce, které se naštěstí v posledních letech znovu dostávají na výsluní. Původně plody pocházejí z Ameriky, ale postupně se rozšířily po celém světě. U nás se aronie pěstuje především jako okrasný keř, ale má co nabídnout i jinak. Barevně se podobá černému rybízu, chuťově je to spíše nedozrálá borůvka.

Zdravý obsah aronie

Jen opravdový milovník aronie dokáže vypít její šťávu, ale určitě se to vyplatí. Sekundární rostlinné látky jako například antioxidační anthocyanidy jsou v aronii obsažené mnohem více než třeba v černém rybízu, bezu nebo ostružinách. Tyto sekundární rostlinné látky, které se nacházejí především v červených a fialových plodech, dokážou v důsledku ochránit před vznikem rakoviny nebo její vývoj zabrzdit. Kromě těchto látek je aronie také zdrojem vitaminu C a K, fosforu, draslíku a kyseliny listové.

Pěstování a sezona

V současnosti je v západní Evropě místem, kde se aronie pěstuje nejvíce, německé Sasko. Ale najdou se pole i v Polsku, Bulharsku nebo na Ukrajině. Plody se sklízejí teprve až od poloviny září, i když fialovou barvu mají už v srpnu. Jakmile jsou plody aronie správně zralé, je i barva dužiny velmi tmavá, skoro černá.

Jak aronii konzumovat

Nezralá aronie sice není jedovatá, ale má velmi hořkou chuť. Nejčastěji se konzumuje jako šťáva, nebo jako přísada do jiných potravin nebo džusů, protože i jen malé množství stačí na jejich obarvení. Koupit můžete ale i sušenou aronii, zatímco čerstvá má ve 100 gramech asi 50 kcal, v sušených je téměř pětinásobek. Sušené plody se přidávají do müsli, pečiva nebo sladkostí.

Zdroj: life line, verywellhealth