Možná jste se i vy už někdy setkali s touto nebo podobnou větou, pokud jste zkoušeli servírovat pokrm připravený z jáhel zarytému zastánci tradičních českých jídel. Ačkoli jsou jáhly jednou z původních plodin konzumovaných na našem území (dříve byly jáhly hojně využívány v kuchyni našich předků – proso bylo velmi oblíbené především u Slovanů), v novodobé české kuchyni jáhly naleznete pouze zřídka, snad kromě „posledního jídla“ na moravských svatbách.

Jáhly přitom patří vedle pšenice a ječmene k nejstarším kulturním plodinám vůbec. Až do raného novověku byla v lidské stravě dokonce hlavní obilovinou. Proč z našich jídelníčků postupně vymizela? Jaké zdravotní benefity nám jáhly přinášejí a jak je využít v kuchyni?

Spousta bílkovin i vlákniny

Jáhly ocení především vegani, protože obsahují poměrně vysoké procento bílkovin. Na 100 g nevařených jáhel je to až 13 g bílkovin, čímž se řadí do předních příček obilovin s nejvyšším obsahem bílkovin. Podobně je na tom také oves nebo amarant. Díky poměrně vysokému obsahu vlákniny (8 g / 100 g nevařených jáhel) vás také skvěle zasytí, proto jsou jáhly ideální volbou pro přípravu snídaně.

Jáhly jsou rovněž bohaté na nejrůznější potřebné minerály, z nichž zmíníme například zinek, který napomáhá hojení ran i regeneraci svalových tkání, hořčík a fosfor, díky čemuž jsou jáhly tou správnou volbou pro lepší zvládání stresu, nebo zmírnění napětí i křečí, pokud aktivně sportujete. Jáhly se obzvlášť doporučují jíst v období vyčerpání, v případě chudokrevnosti nebo během detoxu.  Jsou vhodné pro každého, kdo má problémy s trávicím systémem, játry, ledvinami nebo žlučníkem.  A snad největší výhodou jáhel je nepřítomnost lepku.

Napomáhají snižovat kyselé prostředí v těle

Jáhly jsou zásadotvorné, proto jsou vhodné ke konzumaci při překyselení organismu, možná jste o tom již slyšeli. Co to přesně znamená?  Překyselení organismu je v současné době jedním z nejnebezpečnějších degenerativních zdravotních problémů vůbec. Zdraví (neboli stav bez nemoci), je totiž bezprostředně závislé na rovnováze kyselých a zásaditých látek v těle. Prvotní příznaky překyselení organismu jsou: vyrážky na kůži, bolesti hlavy, alergie, chřipky, problémy s dutinami. Dlouhodobý stav nadbytku kyselin pak způsobuje či zhoršuje drtivou většinu chronických nemocí. Dá se tedy říci, že jáhly a další zásadotvorné potraviny jsou přímo zlatým klíčem k našemu zdraví.  Dále mají jáhly blahodárný vliv na vylučovací systém. Působí mírně močopudně, díky čemuž nedochází k zadržování moči v močovém měchýři a zabraňuje tak množení bakterií.

Jak na přípravu jáhel?

Jáhly je potřeba před vařením spařit horkou vodou (klidně několikrát) a poté v dvojnásobném množství čerstvé vody uvařit do měkka. Spaření jáhel eliminuje hořkost a nevábný zápach při jejich vaření. Jáhly po uvaření načechrejte vidličkou a buď rovnou konzumujte, nebo po vychladnutí uložte do uzavíratelné nádoby a skladujte v lednici pro další použití. Jáhly využijete jako přílohu místo rýže či kuskusu, nebo je můžete přimíchat jako součást do jiné přílohy. Jáhly můžete také zapéct se zeleninou a tofu, rozmixovat v mixéru s trochou rostlinného mléka do konzistence kaše a ozdobit ořechy a sušeným ovocem, nebo zkusit upéct tradiční jáhelník.

Zdroje: medium.com, allnature.cz, flora.cz, jakvkuchyni.cz