Někteří lidé bývají na ořechy alergičtí, kvůli čemuž je pochopitelně jíst nemohou. Vy mezi ně nepatříte, přesto si je dáváte opravdu jen sporadicky? To je ale škoda. Jejich léčivým schopnostem může máloco konkurovat!

Všestranná medicína, která se podceňuje

Hlavní předností těchto křupavých plodů není tvar či velikost, ale nutriční profil (1). Co všechno se do každého jednotlivého kousku „vejde“? Studie zveřejněná v magazínu Clinical Interventions in Aging poukazuje na množství cenných antioxidantů, jež neutralizují volné radikály, čím zpomalují biologický proces stárnutí a snižují riziko několika chronických chorob. Poznatky jiného výzkumu, publikované pro změnu v časopise Maturitas, zase vychvalují obsažené protizánětlivé sloučeniny, které ulevují při revmatoidní artritidě, přičemž poskytují neurologické výhody. Ořechy jako takové zlepšují také zdraví střev, a to díky vláknině. Nabízejí však i vitaminy, minerály a bílkoviny. Nedávno se ukázalo, že kromě jmenovaných benefitů představují i prevenci arteriální hypertenze (2). A stačí jich opravdu málo!

15 gramů týdne? To je základ

Rozsáhlý korejský výzkum, do něhož bylo zahrnuto 10 tisíc dospělých jedinců, objevil přímou souvislost mezi konzumací ořechů a omezenou pravděpodobností vysokého krevního tlaku (3). Týká se to zejména mandlí, piniových ořechů a arašídů. Autoři této studie se domnívají, že stačí sníst pouhých 15 gramů týdně. Říkáte si, že ani takový symbolický příděl nezvládnete, protože léto se blíží a mohlo by se to na vašich křivkách nehezky podepsat? Tak horké to zase není.

Obavy stranou!

Ořechy mají nějaké ty tuky. Problém je ten, že právě kvůli nim se jim řada lidí vyhýbá. Mylně totiž předpokládají, že rychle přiberou na váze. Průběžné údaje však nenaznačují, že by to tak opravdu bylo. Třeba arašídy bývají součástí zdravých stravovacích návyků, a to včetně dash a středomořské diety. Když se to s nimi nepřehání, v tomhle směru ublížit skutečně nemohou (4).

Zdroje: (1) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3257681/, (2) www.pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/18044138/, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/26586104/, (3) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8806033/,  (4) www.link.springer.com/article/10.1007/s00394-021-02743-5