Působí jako nežádoucí plevel, ale skvěle chutná. Alliaria petiolata je dvouletá kvetoucí rostlina, která často roste vedle živých plotů, podél potoků, v otevřených lesích, ale i v městských oblastech. Česnáček má rád písčitou, hlinitou půdu a vzácně se vyskytuje v rašelinových nebo bahnitých oblastech. Všechny části rostliny, včetně kořenů, vydávají zápach po česneku. A právě to je úžasné!

Proti bronchitidě i svědění

Listy a květy mají jemnou aromatickou chuť a používají se jako koření a dochucovadlo do syrových i vařených jídel. V tradiční lidové medicíně je známo, že česnáček má antiastmatické, antiseptické a protizánětlivé účinky, které dělají dobře lidem s bronchitidou, astmatem a ekzémy (kořeny se nasekají na malé kousky a poté se zahřejí v oleji, aby se vytvořila mast, kterou se potírá hrudník a další potřebná místa).

Listy se kdysi dávno užívaly k podpoře pocení a jako obklad. Jsou totiž účinné při kousnutí a bodnutí hmyzem, poskytují úlevu od svědění. Česnáček se ale řadí i mezi dezinfekční a diuretické bylinky, proto je důležitou součástí detoxikačních procedur. Připravit si přitom lze tinkturu z čerstvé natě.

Vitaminy, které tělo potřebuje

Pokud očista těla není vaším primárním cílem, i tak se na sběr česnáčku vydejte. Alliaria petiolata je rostlina, jež obsahuje provitamin A. Provitamin A se také nazývá „neaktivní vitamin A“. Jakmile se dostane do vašeho systému, tělo jej přemění na aktivní vitamin A pro další použití. Áčko je známé tím, že toho hodně dělá hlavně pro zrak. Kromě toho pomáhá imunitnímu systému, snižuje riziko vzniku akné, podporuje zdraví kostry a podporuje růst a reprodukci.

Další na seznamu zdravotních přínosů je množství vitaminu C. Vitamin C se také nazývá kyselina L-askorbová. Tato živina je životně důležitá pro několik tělesných funkcí. Zejména pomáhá tělu vstřebávat železo, které je nezbytné pro kardiovaskulární systém. Céčko je zároveň i antioxidant, je pomáhá odstraňovat nežádoucí látky. Není žádným tajemstvím, že listy česnáčku tělo obohacují o vyšší obsah vitaminu C ve fázi, kdy je rostlinka před rozkvětem, tak tohle období nepromeškejte, přišli byste i o další výhodu!

Nepropásněte ideální čas

Stáří česnáčku silně ovlivňuje, jak bezpečná je jeho konzumace. Když rostlina dozraje, její listy nejen zhořknou, ale jsou také toxické pro konzumaci. Vyvíjejí vysokou koncentraci kyanidu, která je nebezpečná pro většinu obratlovců.

Mladší rostliny jsou naopak chutnější a nepředstavují žádné nebezpečí pro vaše zdraví. Mladá, čerstvě sklizený česnáček se chuťově podobá křenu. Konzumenti rostliny si myslí, že má trochu pikantní nádech.

Mladé listy lze konzumovat syrové nebo vařené, mohou dochutit dušené pokrmy, pomazánky, polévky, omáčky i nádivky. Dobrou zprávou je, že pokud si česnáček vysadíte na své zahradě, získáte i odpuzovač hmyzu. Česnekový zápach totiž není každému po chuti.

Zdroje: www.healthbenefitstimes.com, www.blendofbites.com, www.wikipedia.org