Zubní kartáček, pasta, dentální nit a ústní voda. To jsou typické pomůcky pro čistění zubů. Neplatí to ale všude. Co se používá na místech, kde takové věci prostě neexistují, přesto se dbá o hygienu?

Větvička ve vodě? To funguje!

Mnoho lidí na Blízkém východě a v některých částech jižní a jihovýchodní Asie k očistě chrupu využívá větvičky dřeviny salvatory perské, o níž se píše i v Koránu. Jednotlivé proutky se na koncích rozštěpí a poté navlhčí v obyčejné nebo růžové vodě. A hle, kartáček je na světě! Cože? Strkat si kus keře do pusy? Tak zvláštní to není. Tato mytická rostlina je totiž známá tím, že obsahuje vysokou koncentraci antimikrobiálních složek, které zabraňují vzniku zubního kazu. Mimochodem, první zmínky o těchto takzvaných žvýkacích tyčinkách jsou staré přibližně 3 500 let. Už jsou tedy v kurzu nějakou dobu… A pozor, vědecké studie jejich účinek přirovnávají ke klasickému kartáčku!

Prsty. I těmi to jde

Nějaký ten spolehlivý zlepšovák si najde asi každý. V muslimských zemích, stejně jako na indickém venkově, tamní obyvatelé nedají dopustit na prsty. Pochopitelně jimi o chrup netřou jen tak, nejprve je strčí do bláta, cihlového prášku nebo dřevěného popela, od čehož si kromě odstranění nečistot slibují i bělící efekt. Zda se ho skutečně dočkají, těžko soudit. Pravdou ale zůstává, že jsou jmenované náhražky pasty značně abrazivní, což vede k citlivosti zubů a problémům s dásněmi.

Olej nejen do pánve

Další metodou, která nezahrnuje komerční dentální prostředky, je oil pulling. Jde o tradiční ájurvédskou techniku, při níž se v ústech „převaluje“ olej, v ideálním stavu kokosový nebo panenský olivový. Za žádných okolností se však nesmí polykat! Příznivci toho mazlavého čistění tvrdí, že olej na sebe naváže škodlivé toxiny, předejde usazování plaku, sníží riziko kazu a zpomalí či zcela zastaví parodontózu. Oil pulling podle nich také zesvětluje zuby i o několik odstínů. Nechcete ho vyzkoušet?

Zdroje: www.theconversation.com, www.print.ispub.com/api/0/ispub-article/4968