Bílkoviny neboli proteiny patří mezi látky, které mají jeden nebo více dlouhých řetězců aminokyselin, jež jsou nezbytnou součástí všech živých organismů. Proteiny hrají klíčovou roli v různých biologických procesech. Jsou známé především jako stavební kameny těla a bývají životně důležité pro jeho růst a vývoj. Podle studií je doporučená dávka pro zdravého dospělého člověka s minimální aktivitou stanovena na 0,8 gramu bílkoviny na kg tělesné hmotnosti. Nedostatek proteinu pak vede k různým problémům a onemocněním. Tady je seznam těch nejčastějších.

Problémy s kůží, vlasy a nehty

Chronicky nízký příjem bílkovin zanechává stopy na kůži, vlasech a nehtech, které jsou z velké části tvořeny právě bílkovinami. Často se objevuje zarudnutí pokožky, nehty jsou lámavé a třepí se, vlasy bývají tenké, blednou a vypadávají.

Ztráta svalové hmoty

Svaly jsou tvořeny převážně bílkovinami, a pokud jich má tělo málo, začne ztrácet svaly. Ve skutečnosti je ztráta svalové hmoty, celková slabost a neschopnost vykonávat každodenní úkoly jedním z prvních příznaků nedostatečného příjmu proteinu.

Větší chuť k jídlu a přibírání na váze

Jedinečnou schopností bílkovin je to, že tělo zasytí na delší dobu, a tím mají moc předcházet chutím a návalům hladu. Menší příjem bílkovin však dělá pravý opak – vyvolává hlad, což má za následek zvýšený příjem kalorií, přibírání na váze a následně i obezitu.

Ztučnělá játra

Dalším častým příznakem nedostatku bílkovin je ztučnění jater nebo hromadění tuku v jaterních buňkách.

Riziko infekcí

Nedostatek bílkovin si vybírá daň i na funkčnosti imunitním systému. Narušená obranyschopnost pak znemožňuje tělu bojovat s infekcemi. Celé to funguje tak, že imunitní systém brání tělo pomocí imunoglobulinů. Imunoglobuliny jsou primárně tvořeny bílkovinami a rozpoznávají škodlivé bakterie a viry díky přítomnosti antigenů. Pakliže jste v poslední době často nemocní, pokuste se vypozorovat, kolik bílkovin vlastně přijímáte.

Nejlepší zdroje bílkovin

Bílkoviny lze nalézt v různých potravinách. Vyzdvihují se přitom mořské plody, sója, vejce, fazole, mléko, sýr, řecký jogurt, mandle, oves, kuřecí maso, tvaroh, brokolice, tuňák, quinoa, čočka, dýňová, lněná či slunečnicová semínka, pistácie, ryby (všechny druhy), krevety, arašídy či růžičková kapusta. Mezi zdroje proteinu patří i čerstvé maso, nicméně to je spojeno se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění.

Zdroje: www.healthifyme.com, www.ndtv.com, www.wikipedia.org