Mnoho lidí také pozoruje (a je skvělé, že si to sami uvědomují), že balancuje na hranici tzv. rizikového pití, tedy pití, jež může lehce přejít v opravdovou závislost. Pokud je to i váš případ, je nejvyšší čas dát alkoholu sbohem (jen se rozhlédněte kolem sebe – budete překvapeni, kolika lidem zničil a ničí život alkoholismus blízkých).

Abyste svého případného předsevzetí opravdu dostáli, je dobré zaměřit se na následujících pět oblastí.

1. Jakou součástí mého života alkohol vlastně je?

Kdy vlastně saháte po sklence alkoholu? Když jste ve stresu, smutní, nervózní nebo když vás někdo rozčílí? Dokážete se v hospodě skvěle bavit i se sklenicí vody namísto vína nebo piva? Jak často říkáte věty typu: „To byl dneska zase den, jsem zralý/zralá na skleničku.“ Jak často zajdete do hospody a kolik toho vypijete? Pijete alkohol každý den?

Je velmi důležité vědět, jak moc nám alkohol zasahuje do běžného života a jak často (a kdy) po něm saháme. Pokud máme tendenci reagovat nalitím „něčeho ostřejšího“ na stres či potíže, může se stát alkohol brzy velkým problémem. To samé platí, pokud si nedovedete představit, že byste seděli s kamarády či kolegy v hospodě „na suchu“ (než si řeknete, že by to samozřejmě nebyl problém, vyzkoušejte to – nejlépe párkrát za sebou).
Pokud tedy začínáte mít u sebe podezření na rizikové pití, je lepší mu předejít. Jednou provždy.

2. Co se stane, když nepřestanu?

To úzce souvisí s bodem jedna. Spousta z nás používá alkohol jako „pomoc“ při řešení složitých situací (což je absurdní, protože nám sice může být díky větší či menší opilosti chvilku dobře, ale pak to bude mnohem horší). Ovšem poté, co někteří přestanou pít, zjistí, že je vlastně mnohem snazší řešit problémy za střízliva – neboť je opravdu vyřeší. Také odpadají kocoviny a spousta zdravotních problémů, které vlastně s alkoholem ani nespojujeme.

Přirozeností člověka by mělo být chtít se posunout dál, něco dokázat – a řadě z nás v tom alkohol brání (aniž bychom si to uvědomovali). Možná nám nedovoluje dosáhnout cílů, o nichž sníme – díky čemuž vzniká frustrace, saháme po sklence a dostáváme se do začarovaného kruhu.
Věřte, že nebudete litovat toho, že pít přestanete (nebo alkohol výrazně omezíte) – s mnohem vyšší pravděpodobností hrozí, že budete litovat, pokud to neuděláte…

3. Co se stane, když přestanu?

Máte ve svém okolí nějakého abstinenta? A co vás napadlo jako první, když jste se dověděli, že je to člověk, který alkohol zcela vykázal ze svého života? Pravděpodobně to, co většinu lidí – že je to blázen, když chce žít bez alkoholu, že jedna sklenička ještě nikoho nezabila, že je to extremista a nějaký „alternativec“, že si úplně zbytečně něco odpírá… A že vy byste něco tak hloupého nikdy neudělali.

A teď se nad tím zamyslete. Co když je to přesně naopak – co když v životě abstinenta nic nechybí a v tom vašem naopak přebývá (mluvíme o situaci, kdy balancujete na hranici rizikového pití nebo jste ji již překročili). Co když budete ve skutečnosti jako abstinent šťastnější – bez pomoci alkoholu, prostě jen tak. Samozřejmě, že váš život bude plný problémů a stresu, ale střízliví je budete doopravdy řešit.

4. Jaká je vlastně abstinence?

Už jste někdy zkusili abstinovat? Ne na týden, ale třeba na několik měsíců. Spousta lidí si řekne několikrát v životě, že teď už přestane, ale řada se k alkoholu zase vrátí. Někteří se nechají vyhecovat okolím (jen se zeptejte nějakého abstinenta, kolikrát na něj „kamarádi“ zkoušeli nejrůznější finty, jen aby do nich dostali nějaký alkohol – mezi námi, je to celkem trapas). Jiní to zkrátka nevydrží a pak jsou frustrovaní tímto neúspěchem. To je i důvod, proč to napodruhé již nezkusí (a často se přehoupnou přes hranici rizikového pití).

Snažte se nemít o abstinenci přehnané představy – ať už negativní nebo pozitivní. Není to vlastně nic jiného, než že si budete namísto alkoholu dávat nápoje nealkoholické. Nic víc, nic míň. A jako malý bonus se budete cítit lépe a váš organismus vám bude vděčný.
Mimochodem, abstinence je svým způsobem také závislost. Akorát vám nijak neubližuje.

5. A jaký máte vlastně cíl?

Když myslíte na to, že přestanete pít, myslíte tím na nějaký čas, nebo navždycky?
Vůbec není nic špatného na tom, když se s alkoholem rozloučíte třeba na pár měsíců – i k tomu existují legitimní důvody (potřebujete si ujasnit, jak moc vám alkohol bude chybět, chcete dát tělu oddech, zjistit, jak vypadá abstinence). Možná přehodnotíte svůj vztah k alkoholu, po uplynutí oné doby budete pít méně, nebo se už k pití nevrátíte (spousta abstinentů začínala takhle – po pár týdnech zjistili, že jim alkohol vůbec nechybí, a tak ho prostě vyškrtli).
Možná je lepší nedávat si žádné limity – předejdete tak případnému zklamání, pokud jej náhodou nesplníte. Zkuste si abstinenci třeba „na neurčito“ a za každý týden se odměňte (aspoň zpočátku).