S přibývajícím věkem se objevují obavy o kognitivní funkce, především pak paměť. Největší výzvou pro stárnoucí populaci je zřejmě Alzheimerova choroba, kterou v současné době celosvětově trpí zhruba 55 milionů jedinců, přičemž se očekává, že toto číslo do roku 2050 vzroste na 139 milionů (1). Nové způsoby, jak riziko tohoto onemocnění snížit, se ve vědecké sféře proto hledají neustále. Nečekaná pomoc přichází od prebiotik.

Nejde jen o trávení

Pro případ, že byste v tomhle trochu tápali, prebiotika představují speciální typ nestravitelné rostlinné vlákniny, která v trávicím traktu působí jako výživný substrát pro prospěšné střevní bakterie, čímž významně podporuje jejich růst a aktivitu. Na rozdíl od probiotik, což jsou živé mikroorganismy, prebiotika vytvářejí ideální prostředí pro rozvoj naší vlastní střevní mikroflóry. Přirozeně se vyskytují v mnoha potravinách, jako jsou jablka, banány, bobule, artyčoky, chřest, čekanka, pampeliška, česnek, pórek, cibule, rajčata, lněná semínka a luštěniny. Kromě podpory zdravé střevní mikroflóry mohou napomáhat vstřebávání vápníku, urychlovat fermentaci potravy a udržovat zdraví střevních buněk (2). Ale pozor, jsou dobrá i pro mozek!

Ani sousto nazmar

Britský výzkumný tým z univerzity King's College London díky své unikátní studii (3) provedené na dvojčatech prokázal, že ti, kteří denně konzumují prebiotika, dosahují lepších výsledků v kognitivních testech zaměřených na paměť. „Jsme nadšeni, že vidíme tyto změny za pouhých 12 týdnů. To je obrovský příslib pro podporu zdraví mozku a paměti nejen u stárnoucí populace,“ neskrývá nadšení hlavní autorka, kterou je výzkumnice geriatrické medicíny Mary Ni Lochlainn (4). Tak vidíte, chce to denně prebiotika a poznámkový blok už možná nebudete potřebovat. Ani upomínky v telefonu!

Zdroje: (1) www.alzheimers.org.uk/about-us/news-and-media/facts-media, (2) www.webmd.com/digestive-disorders/prebiotics-overview, (3) https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC6305305/, (4) https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC9686296/