Tak nevím za co být osudu vděčná, když mě akorát připravil o zdraví. Po větším domu netoužím a deprese mám akorát ze zdravotního stavu, který ztěžuje všechno od běžného fungování až po pravidelné příjmy. Vlastním zapříčiněním to nemám, abych si teď mohla nadávat a sypat popel na hlavu a doktoři jen krčí rameny, že neví, co s tím. Takže netuším z čeho se při každodenních bolestech radovat.

V posledních letech jsem velmi šťastná.*1*

Jsou chvíle, kdy jsem doopravdy šťastná. :-)