Jste nešťastní? Pak by vám duchovní učitelé z Východu řekli, že máte zapracovat na své pokoře a vděčnosti vůči životu. A nejen oni. Moderní psychologové dokazují, že materialisticky založené smýšlení zaměřující se neustále na nedostatek a touhu po tom, co člověk nemá, odvrací mysl a psychiku od samotné podstaty života – štěstíštěstí. Když se depresivní jedinec zastaví a uvědomí si, co vše v životě má, a začne být pokorný a vděčný za všechny dary, které mu život nabídl, pak jeho duši zalije štěstí. Vědci z Texasu tvrdí: „Vděčnost je prostě pozitivní nálada.“
Docentka psychologie Jo-Ann Tsang z Baylor University v Texasu dodává: „Lidé, kteří jsou materialisticky založení, jsou častěji depresivní a nespokojení, protože mají problém být vděční za to vše, co mají.“
Vždy lze najít něco, co člověk „nemá“. Ale měl by se spíš obrátit a podívat na to, co má, protože mu to život či „osud“ mohou rychle vzít. Pokora a vděčnost za přátele, rodinu, partnery, prá
ci, pravidelné příjmy, ale především za zdraví a pohodlný život na Západě by měla být samozřejmým uvědoměním. A na něm by depresivní a nespokojení lidé měli pracovat každodenně. Jsou místa na světě, kde lidé nemohou kvůli okolnostem studovat, nemají co jíst, kde složit hlavu, nemohou si zvolit partnera, neprožijí vztah, nemohu se jakkoli realizovat a sebevyjádřit, jsou vazaly a musejí snášet utrpení od druhých, nemají žádnou svobodu rozhodování a volby. A přesto. I tito lidé mnohdy dokážou najít sílu k pokoře a vděčnosti. Paradoxně, čím méně člověk vlastní, tím je vděčnější. A má to svou logiku.
„Zaměřujte se na druhé. Předchozí studie našeho týmu i jiných odborných pracovišť z celého světa dokazují, že lidé jsou motivováni pomáhat těm, kteří pomáhají jim samotným. Když je jim pomáháno, pomáhají ochotněji i ostatním. Jsme společenští tvorové, a zaměření se na jiné v pozitivním slova smyslu je pro naše mentální zdraví nezbytné a prospěšné,“ tvrdí docentka Tsang.
Materialismus staví do stř
edu zájmu JÁ-EGO a jeho potřeby. Ve všem musí existovat harmonie a rovnováha, člověk musí myslet také na sebe, ale materialismus učinil z naplňování jen vlastních potřeb a ze sobectví přednost. Takové naplňování je však nekončící a vyčerpávající běh.
„
Naše schopnost adaptovat se na nové situace může pomoci vysvětlit, proč nás nové věci neučiní šťastnými. Když hromadíme víc a víc majetku, nejsme šťastnější a šťastnější, jen se tím zvýší náš referenční bod,“ tvrdí další z
autorů profesor James Roberts.
A vysvětluje to na příkladu domu s rozlohou dvou set čtverečních metrů. „
Je to jen základna pro skutečnost, abyste začali toužit po ještě větším domě. Říká se tomu trenažér konzumu. Pokračujeme v utrácení za víc a víc věcí, ale nijak se nepřiblížíme štěstíštěstí, jen zvýšíme rychlost na trenažéru,“ Roberts.
Sledujte nás na sociálních sítích:
