Ve spolku pro vás neznámých lidí se necítíte vůbec dobře, protože nevíte, jak se tvářit, ani co si s nimi vykládat? Nezůstávejte kvůli tomuto „handicapu“ doma. Proč s sebou na večírek nevzít přítele nebo se tam nezabavit po svém?
Řadíte se do kategorie introvertů? Psychologové by vás označili za nehovorného, přemýšlivého jedince, kterého pobyt ve větší společnosti stresuje a vyčerpává. Dokonale to na vás sedí, protože máte rádi ticho, klid a soukromí? Pak možná s každou pozvánkou na večírek, která vám přistane v poště, vymýšlíte, jak se z akce co nejlépe „vykroutit“. Ovšem pokud je pro vás hostitel důležitý, byla by zřejmě chyba „mejdan“ sabotovat, nemyslíte? Naučíme vás, jak se v sociálním prostředí pohybovat, aby to pro vás nebylo utrpení. Pravidla hry jsou vlastně úplně jednoduchá.
Buďte připraveni na krizový plán
Jakmile vám přijde pozvánka, slušností je na ni nějak zareagovat. Ačkoli nejste z toho, že budete muset opustit vyhřátý gauč, kdovíjak u vytržení, sdělte pořadateli akce, že se rádi zúčastníte. Ovšem s jedním malým dodatkem…
„Je mnohem snazší vyrazit na nějakou událost, pokud předem upozorníte na to, že se nemůžete zdržet po celou dobu. I vy se budete cítit lépe s vědomím, že můžete odejít, kdykoli vám bude příjemné. Přesně tohle doporučuji svým klientům, kterým nejsou hodinové zábavy příliš po chuti,“ vysvětluje americká psycholožka a autorka úspěšné knihy s názvem Introvert Power, Laurie Helgoe.
Vezměte někoho s sebou. Proč vlastně ne?
Děsí vás představa, že na večírku nebudete nikoho znát, čímž se vám snaha o společenskou konverzaci stonásobně ztíží? Udělejte si to jednodušší. Zjistěte, kdo z vašich přátel bude mít ten den čas – a přizvěte ho jako morální podporu.
„Budete-li součástí skupiny či dvojice, celkový tlak se výrazně sníží. Navíc se na svého společníka můžete obrátit v případě nervozity či úzkosti. Přítomnost někoho známého dokáže vaše zjitřené emoce zklidnit,“ vysvětluje jmenovaná odbornice.
Nestůjte v rohu, nabídněte pomoc
Když zůstanete stát ve stínu, moc si nepřidáte. Najděte si nějakou „práci“, která vás zaměstná. Nepotřebuje hostitelka pomoci roznést nápoje? A co třeba hudba – nechtělo by to už konečně změnit „cédéčko“, aby se výběr nejlepších hitů devadesátých let nedočkal dalšího opakování? Když se chce, nějaká činnost se najde vždycky. A podle Laurie Helgoe je to mnohem lepší, než „trpět“ při rozhovorech s cizími lidmi či postávat v rohu a sledovat hodinky. Tak na tom asi vážně něco bude!
Sledujte nás na sociálních sítích:
