Sprcha existovala už v antickém Řecku. Otázkou ale je, jak moc ji lidé využívali. Ona je totiž historie sprchování přinejmenším podivná, protože prakticky do konce osmnáctého století byla voda lékaři vnímána jako hlavní přenašeč nemocí. Ve velkém se sprchy prosadily až po roce 1860, kdy se ukázalo, že mohou zajistit ekonomicky výhodný způsob očisty většího počtu lidí, proto se rozšířily ve vězeních, kasárnách a internátech (1).

Pozor, někdo se dívá

V současné době je sprchování běžnou hygienickou procedurou a každodenní rutinou. Co při něm děláte vy? Někdo si mezi kachličkami zvesela zpívá, zatímco jiný jen tak přemýšlí, oddává se sexu, zkouší otužování nebo zkrátka jen relaxuje. Ať už u mytí těla zvládáte a stíháte cokoli, nejste při tom sami. Máte totiž dostaveníčko s bakteriemi, které na vás zírají ze sprchové hlavice. A kdyby jenom to!

Kontakt, který každý neustojí

Hlavice sprchy je vlhká a teplá, což pro bakteriální zárodky představuje ideální prostředí k růstu, rozmnožování a prosperitě. Jakmile otočíte kohoutkem a pustíte vodu, rozšíří se po prostoru a snadno „přeskočí“ i na vaši pokožku. Tedy alespoň podle nového výzkumu publikovaného v časopise Proceedings of the National Academy (2). Dobrou zprávou ale je, že pokud máte imunitu v pořádku, bakterie si na vás nepřijdou. Skutečnou hrozbou jsou dle závěrů této studie pro osoby s oslabenou obranyschopností, kterým mohou způsobit plicní infekce a onemocnění dýchacích cest, což se projevuje kašlem, dušností i chronickou únavou. Napadá vás, že pro všechny případy sprchovou hlavici důkladně vyčistíte a vydezinfikujete? A to pravidelně? Správná úvaha, i zmíněná studie tomu přikládá velkou důležitost. Její poznatky dokonce doporučují, že kromě běžné očisty bychom sprchovou hlavici měli jednou rok kompletně vyměnit za novou.

Zdroje: (1) www.cs.wikipedia.org/wiki/Sprcha, (2) www.edition.cnn.com/2009/HEALTH/09/14/showerhead.bacteria/index.html, názor autora