Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), také nazývaná běžná kopřiva, plevelná víceletá rostlina čeledi kopřivy (Urticaceae), známá pro své bodavé listy. Dorůstá až do výšky cca 2 metry. Kopřiva pochází z latinského slova ura, což znamená hořet, a je zařazována často do odrůdy bylin, ale používá se spíše jako zelenina. Kopřiva dvoudomá se vyskytuje téměř po celém světě, ale běžná je především v Evropě, Severní Americe, severní Africe a částech Asie. Během první světové války byla kopřiva v Německu a Rakousku používána k výrobě látky, provazů a rybářských sítí. Kopřiva se může vegetativně šířit pomocí žlutých plazivých oddenků a často tvoří husté záhony. Kopřivy jsou vzdálenými příbuznými máty. Tmavě zelené listy kopřivy rostou v páru naproti sobě a mají široko zubaté okraje, které se zužují do špičky. Při dotyku vás listy kopřivy mohou silně popálit. Listy jsou pokryty malými chloupky zvanými trichomy. Pokud chceme kopřivu konzumovat, je nejprve zapotřebí odstranit tyto chloupky. Jakmile jsou chloupky odstraněny z rostliny, mohou být spotřebovány. Listy kopřivy jsou jemné, chuť mají podobnou špenátu Kopřiva je velmi užitečný plevel. Roste téměř kdekoliv a v jakékoliv půdě, na zahradách, loukách, lesích.  Kopřiva dokáže přežít v jakýchkoliv klimatických podmínkách. Na zahradě je potřeba kopřivy usměrňovat. Je to velmi rychle rostoucí plevel. Rostliny se šíří oddenky (podzemní stonky s kořeny) a mohou být agresivními. Tato rostlina je dostupná po celý rok. Vrchol sezóny má na jaře a v létě. V těchto obdobích se doporučuje sběr. Kopřiva má dlouhou historii v oblasti léčivých bylin a je stále používána v lidovém léčitelství pro celou řadu poruch a onemocnění. Čaj vyrobený z listů byl používán k léčbě senné rýmy, cukrovky, dny a artritidy a čerstvé bodavé listy jsou někdy aplikovány na artritické klouby. Kopřiva se také přidává do mastí, s kterými lze zmírnit bolest kloubů a různé kožní nemoci, včetně ekzému a lupů. Při manipulaci s kopřivou může samotný dotyk listů způsobit svědění spolu se zarudnutím, otokem a otupělostí.

Konzumace kopřivy a účinky na náš organismus

S jarem přichází detox a očistné kúry. Kopřivový čaj je pro toto období skvělou volbou. Než začneme kopřivu a její listy konzumovat, měli by být dobře umyté v cedníku pod chladnou tekoucí vodou, aby se odstranily nečistoty. Vaření listů nám pomůže se zbavit bodavých chloupků. Listy kopřivy jsou vynikající jako špenát nebo se mohou přidávat do vaječných pokrmů, polévek a dušených pokrmů. Lze je také využít na výrobu pesta, na pizzu. Známá je také kopřivovou polévka, která je považována velmi účinnou při čištění krve. Je mnoho důvodů, proč konzumovat kopřivu. Kopřiva především čistí krev a podporuje krvetvorbu. Účinně působí na růst vlasů, má protizánětlivé účinky, využívá se při léčbě zánětů močových cest, snižuje hladinu cukru v krvi a posiluje nervový systém. Velice příznivě působí kopřiva také proti bolestem hlavy a celkovému vyčerpání organismu. Použití bylinky jako čaje je také známé tím, že pomáhá zmírnit přetížení hlenu, stimulovat trávení a může pomoci kojícím matkám produkovat mléko. Pro konzumaci díky vitamínům a minerálům je lepší sbírat mladé kopřivy, které se používají jak syrové např. do salátů, nebo uvařené, jako zelenina nebo čaj. Mladé listy snižují hladinu v krvi a posilují imunitu organismu. Jsou bohaté na vitamíny A, B2, C a K, a i minerály, jako je draslík, vápník a železo. Kopřiva má také vysoký obsah chlorofylu, což je zelený pigment, který souvisí s fotosyntézou rostliny, ale je také prospěšný pro zdraví. Povzbuzuje čistit tělo toxinů. Je také účinný při zmírnění otoků a zarudnutí, podporuje zdravé hladiny železa a obsahuje vysoké množství antioxidantů. Svědivá vyrážka, která se objevuje u kopřivy, je výsledkem toxické kombinace kyseliny mravenčí (také nalezené u mravenců), histaminu, acetylcholinu a 5-hydroxytryptaminu. Z těchto důvodů se sázení kopřivy nedoporučuje všude tam, kde s nimi mohou přijít děti nebo domácí zvířata.

Kopřiva jako plevel i užitečná bylinka

Pokud nám na zahrádce žádná kopřiva jako plevel neroste, a chceme ji naopak zasadit, je nejlépe vysévat kopřivy na jaře. Kopřivy dávají přednost dobře nasyceným zeminám bohatým na dusík, oblíbené místo jsou hranice zahrady. Pokud vám kopřiva roste na zahrádce znamená to úrodnou hlinitou půdu. Kopřivy samy o sobě nepotřebují prořezávání, ale je dobré je po sklizni zkrátit, aby se zabránilo šíření semen rostlin a napadení zbytku zahrady. Poslouží také dobře jako mulč na zimu. Rostlině se daří jak na plném slunci (až 6 hodin přímého vystavení každý den), tak na částečném slunci (několik hodin slunečního světla). Kopřivy rostou a chutnají nejlépe, když jsou vysazeny ve vlhké, hlinité půdě. Jsou tolerantní k mnoha typům půdy a hodnotám pH. Během jara udržujte půdu u kopřiv vlhkou, abyste zajistili dobrou sklizeň.

Sklizeň

S kopřivami by se mělo zacházet opatrně s pomocí rukavic nebo kleštíí. Listy začněte sklízet, když jsou rostliny asi cca 25cm vysoké a než se objeví květy. Při sběru kopřiv používejte rukavice, dlouhé kalhoty a košile s dlouhým rukávem. Nezapomeňte kopřivy nechat projít varem. Listy kopřivy pak sušíme buď v sušičce na ovoce nebo na plátu přírodně, nesmí nám zhnědnout nebo zčernat. V tomto případě je kopřiva znehodnocena a nelze ji použít. Sušíme listy v jedné vrstvě a neobracíme je. Skladujeme jako ostatní bylinky na suchém a tmavém místě.