Majoránka latinsky nazývána „Origanum majorana“, je aromatická léčivá bylinka, která se pěstovala původně ve Středomoří, severní Africe a západní Asii po tisíce let. Staří Řekové používali majoránku pro přirozenou léčbu mnoha nemocí jako jsou křeče, otoky, zklidnění žaludku. Byla pro ně také symbolem lásky a štěstí. Věřili například, že když si mladá nezadaná žena dá pod polštář majoránku, ve snu se ji pak měl zobrazit její budoucí ženich. Řekové mají s touto bylinkou spojeno mnoho mýtů. Traduje se, že bohyni Afrodita je přičítáno to, že pouhým dotykem dala této bylince její sladko-kořeněné vůni jako symbolu štěstí. Svatební páry tak pak byly korunovány girlandami z majoránky. Majoránka je jedna z nejzabydlenější bylinek u nás. Jejím domovem jsou i české zahrádky, kde majoránce velmi dobře daří. Někdy bývá nazývaná také jako „sladká majoránka“, „divoká majoránka“, někdy také označována za „řecké oregano“. Oregano a Majoránka jsou ve skutečnosti tak podobné, že jsou často zaměňovány jeden za druhého. Snadno tak lze nahradit v receptech, kde je potřeba použít oregano majoránkou a naopak. Listy majoránky bývají většinou oválného tvaru a světle zelené barvy. Majoránka se prakticky uchytí kdekoliv. Vyskytuje se volně v přírodě na pěších stezkách, štěrkových stěnách poblíž polí, statků, suchých svahů a skalnatých mís. Tato bylinka obvykle dorůstá do výšky až 60cm a vytváří tak krásný půdní pokryv. V létě se obsype drobnými lehce narůžovělými květy, které přilákají řadu motýlů a hmyzu. Nejlépe se ji daří na slunečném místě. Majoránka obvykle vyžaduje suchou, teplou, dobře odvodněnou úrodnou půdu.
Pěstování a sušení
Majoránka je bylinka, kterou si můžeme předpěstovat doma ze semen a pak přesadit ven po zmrzlých do truhlíku nebo do záhonu nebo pěstovat doma uvnitř v květináči. Pokud se rozhodnete vysadit majoránku na zahrádku, vyberte si slunné místo s dobrou drenáží a mírně kyselou půdou. Vykopejte dostatečně velkou díru, aby mohla bylinka dostatečně zakořenit. Po odkvětu majoránku pravidelně zastřihněte. Majoránku je nejlépe uschovat jako sušenou. Pověste ji vzhůru nohama ve svazcích, aby uschla na vzduchu. Po zaschnutí odstraňte listy ze stonků a uložte je do skleněné nádoby. Takto vám vydrží po celou zimu.
Vaření s majoránkou
Majoránka je velmi podobná oreganu, má mírnější sladší chuť, používá se často do polévek, masových nebo bramborových pokrmů. Bylinka je co do použití v receptech velmi univerzální, lze ji přidat snad do všech různých pokrmů, jako jsou polévky, pečená masa, restovaná zelenina a marinády. Jakýkoliv jehněčí pokrm nebo zabijačkové speciality bez majoránky by nebyly to pravé. Je také skvělým doplňkem italské a řecké kuchyně. V české kuchyni nesmí majoránka chybět při přípravě tradičních a velmi oblíbených bramborových placků. Pro zachování výraznější chutě této bylinky se doporučuje ji nevařit velmi dlouho. Proto ji přidávejte vždy ke konci vaření.
Léčivé účinky majoránky
Majoránka je bohatá na vitamín A, C, vápník a železo. Ukázalo se, že má také několik protizánětlivých a antimikrobiálních vlastností. Používá se k léčbě různých onemocnění, včetně zažívacích potíží, infekcí a bolestivé menstruace. Majoránka je velmi bohatá na antioxidanty. Pokud si z majoránky připravíte čaj, tak vězte, že vám zklidní žaludek. Bylinka podporuje trávení, zmírňuje žaludeční nevolnost, účinně bojuje proti plynatosti a dalším problémům s trávicím traktem. Zlepšuje kardiovaskulární systém a má protizánětlivé účinky. Má také velmi dobré zklidňující účinky, působí blahodárně na náš nervový systém, a proto se velmi často používá do esenciálních olejů. Pro kvalitní spánek nebo jen relaxaci postačí několik kapek oleje na polštář nebo do aroma lampičky. Esenciální olej z majoránky se široce používá v kosmetice a dalších produktech, jako jsou parfémy, deodoranty a ústní vody. Málokdo taky ví, že tato bylinka má antimikrobiální vlastnosti a lze ji tak skvěle použit pro výrobu mýdla.
