Ostružiny jsou tzv. souplodí peckoviček z ostružníku křovitého (Rubus). Vynikají svým jedinečným zbarvením a sladkou chutí. Ostružiník je vytrvalý velký keř s dlouhými trnitými výhony, které mohou být plazivé nebo šplhavé. Keř pochází z rodu rostlin čeledi růžovitých. Vždy je dobré vysázet ostružiník, který dorůstá dlouhých výhonů blízko plotu nebo udělat pro keř např. dřevěnou podpěru. Z ostružin lze také vytvořit živé ploty nebo zelené stěny v zahradě tam, kde je to potřeba – zakrytí boční části pergoly apod. Ostružiník obvykle kvete od června do září. Pěstování ostružin není vůbec náročné. Ostružiny známe nejčastěji z volné přírody, z lesů a luk. Jako děti si možná pamatujete, jak jste se brouzdali pasekami a loukami a sem tam narazili na houští ostružin, které nebylo snadné překonat díky jejím trnitým výhonům. Ostružiny, které se nacházejí ve volné přírodě, mají ale obvykle menší plody než zahradní ostružiny. Pokud se rozhodnete si je vysadit na zahrádce, mějte na paměti, že dávají přednost především vlhkým půdám a nemusí být vystaveny celodennímu sluníčku, vystačí si také v polostínu. Jsou rozšířeny snad po celém světě, kromě Antarktidy a tropických oblastí. Rostlina plodí jednou ročně a ne najednou. Ostružiny postupně dozrávají a přináší tak průběžnou úrodu. Sklizeň většinou nastává od srpna do září.
Jak prospívají našemu zdraví?
Ostružiny podporují tvorbu červených krvinek a tak jako jahody, snižují hladinu krevního cukru a jsou tak velmi vhodné pro lidi trpící inzulínovou rezistencí. Skvěle také upravují látkovou výměnu a funkci střev. Tak jako u jahod nebo malin i u ostružiníku lze použít jeho listy, které při vylouhování působí protizánětlivě a také proti střevním problémům. Nálev z mladých listů ostružiny působí skvěle také proti kašli a chronickým žaludečním potížím. Lze jej rovněž využít jako kloktadlo nebo k oplachování pokožky v případě, že trpíme kožními problémy. Ostružiny jsou bohatým zdrojem železa, vitamínu C a antioxidantů. Dále pak obsahuje vitamíny B,E,K, pektin, vlákninu, draslík, fosfor, vápník a hořčík. Jsou vynikající proti chřipkám a nachlazení.
Zpracování ostružin
Ostružiny lze zařadit mezi nejzdravější lesní plodiny. Skvěle se hodí jako čerstvá pochoutka jen tak, nebo jako náplň do ostružinových koláčů, kynutých buchet, knedlíků, ovocných salátů, smoothie. Vynikající je také ostružinová zmrzlina, která je velmi osvěžující a plná nezaměnitelné chuti. Pokud se rozhodneme pro dlouhodobé uschování ostružin, máme více variant, co s nimi. Můžeme je zamrazit (zamražením ale ztrácí sytou tmavou barvu), zavařit jako kompot, zpracovat na marmeládu nebo na ostružinový sirup. Vynikající jsou pro zimní měsíce tzv. pečené čaje, kdy dáte všechny plody ze zahrádky, co máte např. maliny, borůvky, ostružiny na plech, posypete kořením (většinou skořicí), zakápnete medem a trošku propečete. V zimě, jak když najdete.
Začínáme pěstovat
Ostružiny nejsou náročné na pěstování na zahradě. Jsou mrazuvzdorné, přezimují dokonce při teplotě -25°C. Určitě jim bude vyhovovat na zahradě slunnější místo, pro bohatou sklizeň je důležité zabývat se řezem ostružin. Pravidelně odstraňujeme staré šlahouny až ke kořenům a necháváme prostor pro nové, mladé silné výhonky. Sklizeň ostružin nastává na přelomu srpna a září, kdy se plody zbarví až téměř do černé barvy. Čím zralejší ostružina, tím má více zdraví prospěšných látek. Po sklizni odstraníme všechny větve, kde jsme sbírali plody, těsně nad zem. S příchodem jara se snažíme zbavit se starých uschlých šlahounů.
