„Spotřebitel by při volbě džusu neměl být ovlivněn pouze velkými nápisy, např. zvýrazněným údajem 100 %. Měl by vždy pozorně sledovat obal džusu. Na něm musí být uvedeno, z čeho je nápoj vyroben a jaký je obsah ovocné či zeleninové složky,“ radí Zdeněk Huml, výkonný ředitel Svazu výrobců nealkoholických nápojů.

Nejasná procenta

U některých druhů ovoce (např. banán) nelze stoprocentní jednodruhovou šťávu vůbec vyrobit, a tak bývá smíchána se šťávou z jiných druhů ovoce (nejčastěji jablko). Procenta tudíž nemusí vždy označovat podíl šťávy ze stěžejního ovoce nebo zeleniny, ale přesto se může jednat o 100 % ovocné složky.

Pozor také na různé zavádějící informace, jako například spokojenost s výrobkem (opět např. 100 %), které mohou být uvedeny větším písmem než právě podíl ovocné složky.

Z čeho je vyrobený?

Džusy mohou být vyrobeny buď přímým lisováním z ovoce či zeleniny, nebo z koncentrátu. Ten se připravuje z lisované šťávy odpařením většiny vody. Je pak jednodušší jej přepravovat a má delší dobu trvanlivosti. Džus se pak z toho vyrobí opětovným dodáním správného poměru vody. 

Lisované šťávy, které nejsou vyrobeny z koncentrátu, se v obchodech poznají snadno - bývají umístěny v chladničkách, protože mají kratší dobu trvanlivosti a jsou citlivější na okolní vlivy. Ani jeden druh ale nesmí obsahovat žádný přidaný cukr či jiné látky (s výjimkou např. kyseliny citronové či askorbové – dodávají se kvůli konzervaci).

Co už není džus

Jestliže jsou šťávy doplněny cukrem, vodou či dalšími látkami, nejde o džusy a správně by se měly označovat jako nektar. Obsah ovoce či zeleniny je obvykle pod 50 %.

Pokud se jedná o skutečně kvalitní džusy, obsahují vysoký podíl ovoce nebo zeleniny a jsou tak zdraví prospěšné. Například pomerančové džusy tělu dodají vitamin C, potřebný zejména v zimních dnech.