Proč jsou naše tělo a především mozek závislé na pravidelném každodenním pohybu, aby byly zdravé? Podle vědců z Arizony za to mohou předci, kteří se stali z poměrně málo pohyblivých živočichů aktivními lovci a sběrači. Změna životního stylu sice vedla k rozvoji mozku a vývoji vyšší inteligence, jenže zároveň v genech zakotvila nutnost neustále se pohybovat a být fyzicky aktivní. Což moderní doba poněkud ohrozila svou pohodlností.
Cvičení zlepšuje výkonnost mozku a podporuje jeho zdraví. A to jednoduše proto, že evolučně právě zvýšení pohybové aktivity u lovců sběračů souviselo s rozvojem mozku.
Od opic k lovcům
„Lidé se změnili ze sedavých opicím podobných tvorů ve fyzicky mnohem aktivnější lovce sběrače asi před dvěma miliony let, začali jsme hledat a sbírat potravu a také ji aktivně lovit, což vysvětluje, proč je dodnes mozek tak závislý na pohybu a cvičení, aby zůstal zdravý a funkční,“ tvrdí vědci z University of Arizona.
Zvýšené nároky životního stylu lovců sběračů na pohyb se odrazily ve fyziologii, která zajistila bouřlivý rozvoj mozku.
Pohyb versus mozek
„Je to velmi podivné si myslet, že tělesný pohyb mohl ovlivnit mozek tímto způsobem, že cvičení by mohlo mít pozitivní vliv na struktury a funkce mozku, ale pokud začnete o tomto uvažovat z evolučního hlediska, pak se vám střípky poskládají do sebe a pochopíte, proč tento systém adaptivně reaguje na cvičení a stres,“ tvrdí doktor David Raichlen z University of Arizona.
Oblasti mozku, které lovci a sběrači potřebovali nejvíce při hledání potravy, jsou těmi částmi, které hrají klíčovou roli v tvorbě paměti, řešení problémů a plánování, tyto oblasti také dnes nejvíce prospívají právě z toho, že je člověk pohybově aktivní a hodně cvičí. Lov a sběr jsou nesmírně náročné na paměť a myšlení. Pravěcí lidé museli skvěle znát terén a přírodní zdroje, vědět, kdy a kde co posbírají či uloví a plánovat dopředu strategie.
Sledujte nás na sociálních sítích:
