Myslíte si, že náchylní k depresím jsou jenom dospělí? Opak je pravdou. Ze statistik vyplývá, že toto duševní onemocnění postihuje zhruba 10 % dospívajících, tedy jedinců ve věku od 12 do 18 let. Pokud přemýšlíte nad tím, co dneska může „mladé“ stresovat natolik, že se ocitnou tváří v tvář psychiatrovi, věřte, že je toho víc. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je příčinou deprese dospívajících kombinace psychologických, sociálních a biologických faktorů. Co nejčastěji způsobuje zmatek v duši těch, kteří jsou vlastně ještě děti?

Nízké sebevědomí

Je těžké žít kvalitní a spokojený život, když se jeden potýká s pocity méněcennosti – a je asi jedno, kolik je člověku let. Teenager se může cítit zmatený kvůli všemožným tělesným změnám, nebo kvůli tomu, že jeho vývoj v porovnání s jeho vrstevníky naopak zaostává. Pak stačí pár nemístných poznámek „v partě“ a problém je na světě.

Nátlak přátel a spolužáků

Asi každý dospívající touží po tom, aby „zapadl“ a získal co nejvíce kamarádů. A to je možná důvod, proč se někteří nechávají zatlačit do kouta. Mnohdy si totiž myslí, že jejich reputace bude ohrožena, když odmítnou experimenty s alkoholem nebo omamnými látkami. Dělají pak i věci, které se jim příčí – z obavy, že nemají na výběr, protože jinak je okolí nepřijme a neocení.

Škola a nadbytek povinností

Různé testy, úkoly, školní projekty a s nimi spojený stres může psychickým potížím jen nahrávat. O to je to horší, když mají rodiče na mladistvého přehnané nároky s tím, že z něho touží mít premianta třídy. Obavy z horších známek způsobují nejen utrpení, ale často podkopávají i emocionální rovnováhu, čímž se náchylnost k depresi jen zvyšuje.

Problémy s láskou

Říká se, že první skutečná láska je nejsilnější a nejkrásnější. Navazování vztahů k dospívání prostě patří, ale tyto křehké svazky v drtivé většině případů nemají dlouhého trvání, což může být pro citlivé jedince velmi traumatizující. Zklamání, ztráta iluzí, zlomené srdce či pocity selhání si také podle psychologů mohou vybrat svou daň…