Česnáček lékařský (latinsky Alliaria petiolata) je považován za divoký jedlý plevel, kterému mnozí říkají „česneková hořčice“. Kvete v dubnu až květnu, najdete ho ve křoví, na okrajích cest a lesů, popřípadě v pěšinkách mezi záhony. Tato rostlina obsahuje draslík, vápník, hořčík, selen, měď, železo a mangan, stejně jako omega-3 mastné kyseliny.

V cibulkách se zase nachází slušné množství vitaminů A, C, E a některých vitaminu B. Česnáček dorůstá do výše až 80 cm, květy jsou drobné a bílé. Jestli hádáte, že patří mezi všestranné bylinky, máte pravdu. Je široce využíván v kuchyni (hlavně při přípravě salátů), ale léčí i vředy a podle některých vědeckých zjištění dokonce snižuje tělesnou hmotnost!

Nejen česnek medvědí budiž zdráv!

Zároveň zlepšuje zdraví vašeho srdce, snižuje hladinu cholesterolu a posiluje imunitní systém. Abyste mohli z těchto výhod těžit, otrhejte si chutné lístky s česnekovou chutí (je však jemnější než u česneku medvědího), nicméně pospěšte si. S přibývajícími teplotami se listy nejen zvětšují, ale i hořknou. (Pokud byste tuto dobu šťavnatých a mladých kousků přece jen prošvihli, můžete na podzim shromažďovat výživné kořeny.)

Listy s tolik typickou chutí i vůní jsou výborné jen tak nasekané a promíchané s bramborami, chutnají i v polévkách. Pokud je budete ochutnávat ihned po otrhání, zlepšíte zdraví své ústní dutiny. Čerstvé se přikládají i na nehojící se rány. A už jste zkusili česnáčkové pesto?

Pesto i báječný dresink

Připravte si 2 velké hrsti listů česnáčku, 1/2 hrnečku upražených lískových oříšků, 1 lžíci citronové šťávy a stejné množství lněného či olivového oleje. Vše dejte do mixéru a vytvořte hladkou pastu. K zahození není ani studený dresink k ochucení pokrmů a k zvýraznění jejich chuti. V tomto případě naplňte skleněnou nádobu listy a přidejte organický jablečný ocet. Utěsněte nekovovým víčkem a nechte stát po dobu 4 až 6 týdnů (vyhněte se místu s přímým slunečním světlem). Následně sceďte a užívejte si úžasné chuti svého „domácího tajemství“.