1.   Sledování televize zblízka nebo čtení v posteli při horším osvětlení kazí oči

Zvýšenou zrakovou námahou se zrak nezhoršuje, refrakční „dioptrická“ vada se vyvíjí nezávisle na zátěži a má svoje zákonitosti, které nemůžeme ovlivnit ani pozitivně, ani negativně. Je však třeba používat správné brýle, abychom zabránili subjektivním obtížím, jako je bolest, pálení očí nebo bolesti hlavy.

2.   Dlouhodobá práce na počítači kazí oči

Práce na počítači je spojena se zvýšenými zrakovými nároky, které se mohou projevit zrakovými obtížemi, zrakovou vadu však neovlivňují. Platí zde stejné zásady jako v předchozím případě. Práce s PC je kromě toho spojena se zátěží pohybového aparátu, se zvýšenou psychickou zátěží a stresem a emisí elektromagnetického záření. Pro snížení zrakové námahy je proto třeba pracovat při vhodném osvětlení – při denním osvětlení dbát na správné umístění stolu a monitoru, eventuálně stínění oken žaluziemi, při umělém osvětlení dávat pozor na odlesk monitoru. Důležité je také zamezit oslnění.

3.   Nošením brýlí a kontaktních čoček oči zleniví

Není to pravda. Velikost dioptrické vady je ve většině případů předem dána a vyvíjí se v průběhu života. Při dalekozrakosti (hypermetropii) se výška dioptrií během života postupně zmenšuje. U starších osob naopak může narůstat. U krátkozrakosti (myopie) během dospívání vada většinou roste. Tento trend se zpravidla zastavuje po ukončení růstu, v dospělosti. Dioptrie se také mohou měnit při vzniku šedého zákalu. Presbyopie (snížená schopnost zaostřování do blízka) je vada, která se objevuje po 40. roce a postupně se zvyšuje, je závislá na věku. Zásadou je nosit správnou korekci v brýlích, nebo kontaktních čočkách a zabránit tak subjektivním obtížím.

4.   Přímý pohled do slunce zhoršuje zrak jen dočasně

UV záření je resorbováno v povrchovém epitelu rohovky, kde může způsobit bolestivé poškození. Dále může způsobit dřívější nástup, či zhoršení zkalení čočky – šedého zákalu. A v neposlední řadě při dopadu na sítnici oka může dojít k nevratnému poškození. Proto je třeba oči chránit slunečními brýlemi s odpovídajícím UV filtrem. UV filtr se již nachází také v kontaktních čočkách.

5.   Děti, které šilhají, z toho časem vyrostou

Dítě, které šilhá, je nutné vyšetřit, předepsat správné brýle, popřípadě „vycvičit“ slabší oko (zakrýváním okluzorem nebo speciálním cvičením), eventuálně následně šilhání operovat, protože možnost ovlivnit šilhání máme právě v předškolním věku. Později se již změny zafixují a jsou nevratné.

6.   Konzumace mrkve očím prospívá

Na kvalitu vidění mají vliv mnohé potraviny. Ryby z chladných moří obsahují DHA kyseliny (pozitivní vliv při degeneracích sítnice a suchých očích). Ovoce a zelenina (mrkev a listová zelenina), ale také rybí tuk, játra a vejce, obsahují vitamin A, který chrání před šeroslepostí. Listová zelenina obsahuje také lutein a zeaxantin, který chrání před poškozením UV zářením. Vejce obsahují lutein, cystein a aminokyseliny, které tlumí vznik šedého zákalu. Víno (v adekvátním množství) zlepšuje prokrvení sítnice. Ořechy a olivový olej obsahují omega-3-mastné kyseliny... Je tedy zřejmé, že pro podporu zrakových funkcí je potřeba dodržovat pestrý a vyvážený jídelníček.

7.   Pokud člověk ztrácí zrak, už se s tím nedá nic dělat

Při prvních příznacích jako je bolest očí či hlavy, zhoršené vidění, vnímání „záblesků“, neobvyklý vzhled oka apod. je třeba vyhledat očního lékaře. Již nepatrné příznaky mohou svědčit pro závažné onemocnění, které má při časném záchytu šanci na řešení. Proto je lepší neotálet a přijít do oftalmologické ordinace včas.