Chřipka, angína, rýma nebo záněty dutin. Typicky podzimní nemoci mnoho lidí často přechází a v době koronaviru je mohou lidé vnímat jako málo významné. To je ale chyba. Pro tělo je totiž zátěží každá nemoc, a aby se s ní zvládlo vypořádat, potřebuje k tomu vhodné podmínky. K těm patří teplo, klid, dostatek spánku a zvýšený příjem tekutin.

Tělo si zaslouží odpočinek i pomoc z přírody

Klid by ale neměl být jen fyzický, ale také psychický. Pokud tedy kvůli nemoci zůstáváme doma, neznamená to, že se pustíme do úklidu, vaření a už vůbec ne práce z postele. Naopak, vyvarovat bychom se měli pohledu do notebooku, mobilu, i dalších obrazovek. Místo televize je vhodnější relaxovat u čtení, nebo ještě lépe například u poslechu audioknih, aby si odpočinuly i oči.

Pokud si nenaměříme vysokou teplotu, není nutné ani vyrážet hned do lékárny. Pomoci si můžeme i šetrnými přírodními přípravky. „Důležitá je prevence infekčních onemocnění. Je nutné především povzbudit a upevnit imunitu, kdy máme spoustu bylinných prostředků pro tento účel. Jedním z nejlepších bylinných prostředků je eleuterokok či echinacea a hlavně gemmoterapeutika – prostředky ze zárodečných částí rostliny jako je černý rybíz, ořešák královský, lesní bez,“ říká bylinkářka Jarmila Podhorná. Pomoc organismu potlačit viry podle ní pomáhá také gemmoterapeutikum z vrby a tinktura ze semen grepu. Na bakterie je zase velice účinná lichořeřišnice a česnek.

Po dostatečném klidu a dlouhém spánku se tělo může za pár dní, někdy i hned druhý den, cítit mnohem lépe. To ale určitě neznamená, že je vhodné se ihned vrátit do běžného režimu s veškerou zátěží. Na vypořádání se s nemocí organismus spotřebuje velkou dávku energie, takže můžeme být i další týden zesláblí a náchylnější k dalším nákazám. Alespoň pár dní bychom si tedy měli nechat na doléčení a následující týden až dva se vyhnout zvýšené fyzické aktivitě a stresům, ale například také otužování nebo alkoholu. „Po prodělaných infekcích je nutné podpořit organismus, a hlavně jednotlivé orgány, které byly infekcí postiženy a také je posílit. Zde můžeme využít houby jako žampion, lesklokorku, penízovku či šiitaké. Na dýchací orgány nám pomohou divizna, habr a líska. Celkovou sílu organismu můžeme znovu získat podpořením jater a žlučníku pomocí ostropestřce, jalovce či rozmarýnu. Důležitá je činnost ledvin, které posílíme a pročistíme vřesem či celíkem zlatobýlem,“ dodává Podhorná. Stále také platí, že bychom se měli udržovat v teple a dopřát si dostatek spánku i odpočinku během dne.

Pozor na trvalé následky

Především pracující a lidé starající se o rodinu mají přesto často sklony některé nemoci podceňovat a své zdraví odsouvají až na druhé místo. Přestože mají pocit, že přecházení nemocí může fungovat, v konečném důsledku se nevyplácí. Přechozené nemoci nás totiž nakonec doženou, a nejen že nás mohou vyřadit z provozu na dlouhé týdny, či měsíce. Zaděláváme si navíc na chronické potíže a trvalé následky. Z přechozené chřipky se tak může snadno stát zápal plic. Další neléčené nemoci virového původu, či angína mohou zase zanechat následky na srdečním svalu či chlopni.

Pokud se v rizikovém chování poznáváte, je čas zvolnit. Kvůli zdraví stojí za to polevit ze svých pracovních cílů i představě o vždy perfektně uklizené domácnosti. Víc času si vyhraďte na sebe, příjemný čas se svými blízkými a pravidelnému spánku dejte prioritu nad vším ostatním. K dlouhodobému posílení organismu můžeme přispět také nasazením bylinných kúr. „Podpořením činnosti vnitřních orgánů, zvýšením a zlepšením imunitního systému můžeme předejít dalším nemocem. Máme celou řadu rostlin, které se využívají ve východních civilizacích pro svou účinnost – kalisie, rozchodnice, eleuterokok či maralí kořen. K nejúčinnějším prostředkům ke zvýšení imunity patří flavonoid Matuzalem,“ potvrzuje Podhorná.