Potravinová alergie je stav, při kterém konzumace určité potraviny vyvolá abnormální aktivaci imunitního systému. Znáte někoho, kdo tímhle trpí? Tak jistě. Zatímco v minulosti byla nesnášenlivost jídla vzácným jevem, dnes jde o zcela normální věc, nad kterou se nikdo dvakrát nepozastavuje. Není na tom něco divného?

Nová doba, nové trable

Podle výzkumu amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) se potravinové alergie u dětí v letech 1997 až 2011 zvýšily přibližně o 50 procent. Situace je tedy taková, že ji mají zhruba dva žáci v jedné školní třídě. Nejen u školáků se ovšem registruje rapidní nárůst. Odhaduje se totiž, že s touto patálií bojuje více než 17 milionů dospělých Evropanů, přičemž 90 procent alergických reakcí způsobují vejce, arašídy, ořechy, mořské plody, pšeničné produkty a sója. Proč teď tolik bojujeme s něčím, o čem naši předci ani neslyšeli? Možných důvodů je hned několik.

Čistota půl zdraví? 

„Oproti našim prarodičům žijeme úplně jinak. Máme čističky vzduchu, používáme antibakteriální přípravky, necháváme se očkovat, užíváme hodně léků. Náš imunitní systém začal být trochu přecitlivělý, a to i na vnější podněty, které jsou v zásadě neškodné. Vždyť proč by někdo nemohl jíst ořechy? Nedává to přece žádný smysl,“ domnívá se kanadská alergoložka Susan Waserman.

Tradiční vaření je pasé

„Naši předci si neužívali luxus balených a zpracovaných potravin. Jídla připravovali od úplného základu a pomocí skutečných přísad, žádných náhražek. Také neměli přístup k mikrovlnným troubám, proto molekulární struktura pokrmů, které jedli, nebyla pozměněna elektromagnetickým zářením,“ objasňuje výše jmenovaná lékařka. Ta také upozorňuje na to, že v tehdejších dobách se oproti současnosti při pěstování plodin tolik nevyužívala chemická hnojiva, herbicidy a pesticidy. Je tohle ten důvod, proč nám tolik potravin „nedělá dobře“?

Zdroj: livelovefruit.com