Nedávno mi jedna maminka ve školce povídá: „Teda naše malá ještě nikdy čokoládu neochutnala. Proto ji ani nechce.“ Byla to reakce na to, že jsem svojí dceři při vyzvedávání na uvítanou dala jeden čokoládový bonbon pro děti. Dlouho jsem neříkala nic, protože jsem zvažovala, která odpověď bude vhodnější – „To je mi tě Sofinko líto, přijď si někdy k nám.“ Nebo „Ptala jsem se vás snad na svolení?!“ Místo toho jsem ale slyšela říkat samu sebe jako poslušnou holku: „Jé, to je super! To já jsem to nevydržela…“ Proč se sakra omlouvám za věci, které mi přijdou v pořádku? Jasně, hodně cukru škodí, ale proto ho přece nebudu odmítat úplně.

Nepřehánějte!

Ale maminka Sofinky není jediná, kdo svým dětem nedává sladkosti, respektive cukr. A to doslova žádný! Takže spoustě dětem nosí Mikuláš bonbony a čokoládky, jen těmhle dětem dá do ruky mandarinku a jablíčko. A i když tyhle děti možná ani neví, o co jsou ochuzené, není to vůči nim fér. Není to trochu pohodlné, myslet si, že když budu dětem soustavně cukr odpírat, nebudou ho už nikdy chtít? A jak se zachovají, když jim ve škole kamarád nabídne bonbón, protože měl svátek nebo narozeniny?

Dětství bez výčitek

Mnohem horší než cukr, je podle mě fakt, že rodiče Sofinky a dalších dětí se v nich snaží vyvolat výčitky, pokud by snědli něco sladkého. Na výčitky a špatné svědomí mají děti ještě dost času. V tomhle věku ještě nemusí přemýšlet o tom, jakou mají postavu, tak proč si jídlo v rozumné míře (a od toho my rodiče jsme!) neužít. Samozřejmě za předpokladu, že děti se stravují zdravě a vyváženě. Rozhodně nejsem zastáncem chipsů na svačinu a bonbonů na večeři…

Nechte děti mlsat

Dětství přece nemá mít jenom chuť jablek a cizrny. Ale také čokolády, karamelu a lízátek. A to bez výčitek! Takže vy všichni, kteří nechcete dětem dávat sladkosti – je to vaše rozhodnutí, ale moje děti nechte v klidu mlsat.

Zdroj: názory autorky, eatthis.com, healthline.com