Odhaduje se, že člověk pěstuje obilí už deset tisíc let. Zpočátku jedli lidé zrna celá, postupem času se ale naučili je rozdrtit mezi kameny a smíchat je s vodou.

Předpokládá se, že taková obilná kaše se náhodou dostala na kámen vyhřívaný sluncem – a první proces pečení byl na světě. Vědci se domnívají, že to bylo asi před 6 000 lety. Existují nálezy, které vedou k závěru, že pečení plochých chlebů bylo mezi starými Egypťany a Řeky běžné už před 5000 lety.

Bez tepla nic neupečete

Na počátku to byla sluneční energie, která ohřívala kameny a na nich bylo možné péct. Proto se chléb pekl v plochém tvaru. Kdy byly vynalezeny pece, již asi přesně neurčíme, ale předpokládá se, že krby se upravovaly kolem roku 4300 před naším letopočtem.

Každá kultura měla také své modely kamen, které obvykle stály venku. Teprve ve středověku se kamna instalovala do domů. Jako palivo se používalo téměř výhradně dřevo. Až s industrializací se stavěly uhelné pece, později se přidaly plynové a elektrické.

Zatímco dnes má troubu každá domácnost, za druhé světové války byly nedostatkovým zbožím. Často se tak na vesnicích dělili lidé o jednu nebo dvě společné pece.

Kvásek jako základ dobrého chleba

První ploché chleby pečené na kamenech neměly zdaleka konzistenci, kterou si představíme pod pojmem chléb dnes. Skládaly se z hrubého zrna a vody a byly jedlé pouze tehdy, když byly teplé, potom ztvrdly.

A byla to pravděpodobně zase náhoda, že si člověk jednoho dne uvědomil, že kvašené těsto se nejen zvětšuje, ale po upečení je krásně nadýchané. A na světě byl kvásek.

Dnešní pečivo

Říká se, že dnes existuje více než 400 druhů chleba. Mnoho druhů dalšího pečiva má regionální původ a najdete ho proto jen v určitých oblastech. Ovšem klasické první kváskové a kvasnicové chleby se objevily kolem roku 1000.

Zdroj: planet-wissen