Ať už je řeč o hubnutí či zdravém životním stylu, téměř vždy a všude dojde na doporučení, že bychom měli konzumovat více vlákniny. Vzhledem k tomu, že alarmující procento lidí jí má nedostatek, to dává smysl. Jenže ne všem tato složka potravy dělá dobře.

S kým máme tu čest?

Máme-li začít hezky od začátku a vláknině se podívat na zoubek, jde o typ sacharidu, který tělo nemůže plně strávit. I tak v organismu ale hraje mnoho prospěšných rolí, a to včetně výživy střevního mikrobiomu, detoxikace, regulace škodlivého cholesterolu a normalizace hladiny cukru v krvi. Na stranu druhou jsou však situace, kdy vláknina nadělá víc škody než užitku. Obvykle je to kvůli tomu, že gastrointestinální trakt prochází nějakým druhem stresu a nefunguje správně. Stavy, které mohou vyžadovat dietu se sníženým obsahem vlákniny, zahrnují syndrom dráždivého tračníku, zánětlivé onemocnění střev, Crohnovu chorobu nebo ulcerózní kolitidu. Všichni víme, že jedním z nejčastěji zmiňovaných zdrojů této látky je zelenina. Je tedy tato skupina potravin pro jedince s citlivým zažíváním tabu? Ne tak docela. Které její konkrétní druhy mají vlákniny opravdu málo, proto jejich konzumace nepředstavuje nepříjemná rizika?

Brambory a ti druzí

Jedna středně velká brambora bez slupky obsahuje necelé dva gramy vlákniny. To je v zásadě snesitelné množství i pro ty, kterým uvedená složka potravy příliš nesedí. Hodně podobně si v tomto směru vedou i batáty, které však vždy oloupejte, abyste podíl vlákniny co nejvíce minimalizovali. Další možností je chřest – v polovině šálku naleznete pouhý gram a půl. Na vlákninu je poměrně chudý i špenát, a to spolu s rajčaty, okurkou, mrkví a hlávkovým salátem.

Zdroj: www.wellandgood.com/sweet-cherries-northwest-cherry-growers/