S trochou nadsázky by se mohlo říct, že dnes mají všichni nějakou alergii. Někomu vadí pyl, prach a roztoči, jinému zase plísně, srst domácích mazlíčků nebo určité druhy léků. Naprosto samostatnou kapitolou je nesnášenlivost potravin, která postihuje i ty nejmenší. Celosvětově jí trpí každé třinácté dítě, což odpovídá dvěma studentům v jedné školní třídě (1). A takhle to v minulosti rozhodně nebylo.

Mohou za to rodiče?

Podle obecných předpokladů za tím stojí hned několik faktorů, včetně moderního přechodu k rafinovanému stravování, dlouhodobého nedostatku vitaminu D a takzvané „hygienické hypotézy“, která tvrdí, že příliš čisté prostředí omezuje kontakt dětí s mikroby, proto pak jejich imunitní systém na některé alergeny reaguje velmi přehnaně. Našel se však ještě jeden viník, a to příliš pozdní zavedení pestré stravy, což by ukazovalo na zásadní chybu rodičů.

Zaměřeno na jablko, mrkev a hrášek

Švédští vědci analyzovali data dvoutisícovky batolecích respondentů, přičemž zjistili, že zavedení pestré stravy do devíti měsíců věku, přesněji definované jako konzumace 13 až 14 různých potravin, snižuje riziko pozdější potravinové alergie o 45 procent (2). „Opakované vystavení různorodým pokrmům je důležité jak pro rozvoj tolerance, tak pro její udržení. Zvláště důležitá je častá konzumace ovoce, zeleniny a luštěnin, které jsou bohaté na vlákninu a vitaminy,“ uvedli autoři v tiskové zprávě. Je to vlastně již druhý výzkum (3), který podporuje myšlenku, že načasování a způsob podávání nových jídel do stravy dítěte hraje v prevenci alergií a potravinových citlivostí klíčovou roli.

Zdroje: (1) www.childrensmercy.org/parent-ish/2019/05/food-allergies/, (2) www.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/pai.70035, (3) www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S1555415523001708