Jako malá holčička jsem u babičky na vesnici směla chodit ráno pro rohlíky do místní samoobsluhy. Měly dva druhy – pelhřimovské a humpolecké. Oba pěkně bílé, nadýchané, jediný rozdíl mezi nimi byl evidentně v délce pečení. Chleby byly k dostání rovněž dva – kulatý a šumava. Bílé rohlíky či housky a klasický chléb tehdy představovaly celý sortiment oddělení pečiva snad ve všech českých (vlastně československých) samoobsluhách.

To už dneska samozřejmě (a naštěstí) neplatí. Oddělení pečiva vydá, co se rozlohy týče, v některých super- či hypermarketech za menší byt. A odpovídá tomu i nabídka. Bílé pečivo zůstalo, ale vedle něj se objevila celá řada nejrůznějších celozrnných, vícezrnných, tmavých, grahamových a dalších výrobků.

Tmavé pečivo

Obliba tmavého pečiva raketově rostla hned poté, co se objevilo na trhu. Byli jsme přesvědčení, že tmavé musí nutně znamenat zdravé a dietní, že už nekonzumujeme nutričně nepříliš bohatou pšeničnou mouku, ale prospěšnou žitnou, a čím víc se kousek pečiva (nejrůznějších tvarů a velikostí) podobal hnědému uhlí, tím větší radost jsme z jeho konzumace měli.

Jenže pak vyšlo najevo, že tmavé pečivo může (ale nemusí) být upečeno z obyčejné bílé (nejčastěji pšeničné) mouky, jen je do něho přimíchána část otrub (vnější obaly zrn) a tmavého zabarvení se docílí jednoduchým obarvením – karamelem nebo melasou (někdy se používá i pražená čekanka či ječmen).

Pokud máte tedy za to, že díky tmavému pečivu konzumujete potraviny s nízkým glykemickým indexem, vězte, že díky obarvování index stoupne (společně s energetickou hodnotou). Soustřeďte se proto na složení výrobku označeného jako tmavé pečivo – zda je v něm obsažena primárně žitná mouka (má vyšší obsah vlákniny, je zdravější a má nižší GI), případně jak se u něho docílilo „tmavého efektu“.

Vícezrnné pečivo

Vícezrnné pečivo se vyrábí z mouky, do níž jsou kromě žita či pšenice přidány i jiné obiloviny, a to aspoň v objemu 5 % z celkového množství. Pečivo celozrnné se vyrábí z celozrnné mouky, která se získává mletím celého zrna (jakéhokoli druhu obiloviny), tedy včetně obalu a klíčku, a výrobek jí musí obsahovat 80 %.

Je poměrně rozšířeným omylem, že celozrnné pečivo je pečivem s nízkým obsahem kalorií. Co se energetické hodnoty týká, nemají si bílé a celozrnné výrobky co vyčítat. Důvodem, proč se při dietách doporučuje pečivo celozrnné, je, že obsahuje vysoký podíl vlákniny, má nízký glykemický index, takže po něm nedostanete tak brzy hlad a spokojíte se jen s jedním rohlíkem namísto dvou.

Graham

Setkat se také můžete také s grahamovým pečivem (v mouce jsou otruby) a celou řadou dalších výrobků – slunečnicovými, lněnými, sezamovými, vločkovými, ale také bramborovými či karotkovými rohlíky, houskami nebo chleby. Aby mohly být produkty takto označeny, musí zmíněnou složku obsahovat alespoň z 10 %.

Na co se při nákupu soustředit?

Jaké pečivo si tedy máme vybírat? Kromě chuti záleží i na tom, zda právě hubneme, hledáme výrobky s vysokým obsahem vlákniny a vitaminů či minerálů, nebo třeba máme lékařsky předepsanou dietu. Každopádně se řiďme složením. Je samozřejmě těžké shánět v oddělení pečiva ochotného zaměstnance, který by nám přeříkal složení nebalených výrobků, ale zkuste to.

Celozrnné pečivo poznáte podle toho, že je lehce nahnědlé a kousky rozemletých zrníček jsou v něm vidět pouhým okem. U balených výrobků je situace jednodušší – je-li na etiketě uvedena ve složení jako první celozrnná mouka, je jisté, že držíte v ruce výrobek, který jste chtěli. Pokud je jako první vypsaná jiná surovina, věřte, že se o celozrnné pečivo nejedná (pak hledejte obsah jiné obiloviny, než je žito či pšenice, abyste věděli, zda je výrobek alespoň vícezrnný).

Jste-li vyznavačem klasického bílého pečiva (mimochodem, všimli jste si, že k nim patří převážně muži?), které se nejčastěji vyrábí z pšeničné mouky získané namletím pouze vnitřku zrna, tedy bez obalu a klíčku, zkuste se ve vašem obchodě podívat po výrobcích, do nichž jsou minerály, vláknina a některé vitaminy dodávány uměle. Nutriční hodnotu totiž jinak bílé pečivo nemá téměř žádnou.