Sladkosti zaberou jen krátkodobě a nic neřeší

„Při stresu se z nadledvinek vylučují hormony kortizol a adrenalin. Hladina cukru v krvi stoupá, abychom měli k dispozici dostatek energie pro potřebnou reakci. Svůj účel měl stres už v pravěku, kdy při lovu mamutů nastartoval organismus člověka k útoku nebo útěku,“ popisuje fyziologické procesy v lidském těle Katarína Jirková, specialistka na výživu a hubnutí z Institutu kompliment. Zatímco v přijatelné míře stres motivuje, dlouhodobý stres má neblahý vliv na zdraví, například v podobě zvýšeného krevního tlaku, a také na figuru, pokud saháme k berličkám v podobě sladkostí a alkoholu. „Rychlé cukry nebo sklenička něčeho ostřejšího fungují jen jako placebo. Krátkodobě sice vyvolají velmi příjemné pocity, ale samotnou situaci neřeší. Na stres naopak zabírá pravidelná životospráva,“ uvádí Jirková.

Jak se nenechat svést

Stresové situace se sice nedají vždy předem odhadnout, ale do určité míry je dokážeme předvídat a připravit se na ně. V kritickém období je mimořádně důležité zdravě jíst a posílit tak svou obranyschopnost. „Nervy potřebují vitamin B, který najdeme v hojném množství v zelenině, celozrnném pečivu, fazolích, mléčných výrobcích a také vejcích. Pokud se bojíme, že selžeme, můžeme mít pro všechny případy po ruce kousek velmi hořké čokolády, kterou si pomalu vychutnáme,“ radí Jirková. Máme-li pocit, že naši nepohodu vyřešíme přejídáním, děláme velkou chybu, neboť na stres platí úplně opačný model v podobě dodržování správného jídelníčku a pravidelného stravování. Tučné pokrmy nás zpomalují a uvádějí do neklidu, nadměrné množství cukru má vliv na výkyvy nálad. Ani vynechání jídla není řešením, neboť vede k poklesu krevního cukru a my se cítíme ještě podrážděnější. Navíc na sklonku dne hrozí, že přijde neovladatelná touha všechno dohnat. Na jídlo bychom neměli zapomínat ani v případě přesně opačném, tedy když pod tíhou úkolů ztrácíme chuť cokoliv pozřít. Pocit staženého žaludku je dán v tu chvíli vyplavenými hormony. „Je vhodné zařadit po dvou až třech hodinách alespoň něco malého, třeba kousek ovoce, jogurt nebo neslazenou müsli tyčinku s vysokým podílem ovesných vloček. Tělo bude mít určitý přísun energie a situaci pak člověk mnohem lépe zvládne,“ doplňuje Jirková.

Buďme aktivní

Už nejsme lovci mamutů. Většinou máme sedavá zaměstnání, proto se také v našem těle díky hormonální aktivitě hromadí napětí, které je třeba ventilovat. Zkusme si lépe zorganizovat čas a každý den vyšetřit chvilku pro vlastní malé radosti. Najděme si prostor na své blízké, dejme si krátkou ranní rozcvičku, vydejme se do přírody nebo si dopřejme večerní teplou koupel. Stoprocentním zabijákem stresu je sportovní aktivita. Na každého zabírá něco jiného. Někomu stačí procházka v přírodě, někdo preferuje sporty, při kterých ze sebe vybije veškerou negativní energii, třeba při squashi nebo fitboxu. Není však nutné vydat ze sebe maximum, nejlepší je udržovat se při psychickém i fyzickém zdraví pravidelným pohybem, díky němuž přirozeně regenerujeme. „Pokud s výběrem sportovní aktivity, která je úměrná našemu věku i zdraví, tápeme, je vždy nejlepší se obrátit na odborníka,“ uzavírá Katarína Jirková.