Tábor bojující proti konzumaci mléka je dnes stejně početný jako ten, který mléko v lidském jídelníčku obhajuje. Antropologické výzkumy ale dokazují, že lidé měli problém s trávením laktózy tisíce let poté, co vůbec začali dobytek chovat a mléčné výrobky konzumovat.

Dnes už máme geny, které umožňují trávit laktózu, ačkoli je v populaci stále řada těch, kteří mají se zažíváním čerstvého mléka potíže.

Profesor Ron Pinhasi z University College Dublin analyzoval kosterní ostatky lidí nalezených v maďarských pustách. Tam se evropské kultury potkávaly už před tisícovkami let. Z kosti skalní (součásti lebky) pak odebíral vzorky DNA a hledal gen pro toleranci laktózy. Vzorky kostí a tedy i DNA pocházely z doby asi 5 700 a 800 před Kristem, z dob kamenné, měděné, bronzové a železné.

„Naše objevy ukazují na progresi směrem ke světlejší pigmentaci kůže, jak se lovci sběrači a farmáři křížili, ale zajímavé je, že neobjevujeme žádnou rostoucí toleranci vůči laktóze,“ tvrdí profesor Pinhasi z Dublinu.

Ačkoli lidé chovali krávy, kozy a ovce a zcela určitě konzumovali mléko, museli z něj mít zažívací potíže. První geny, které změnily zažívání člověka tak, že byl schopen trávit laktózu v čerstvém mléce, se objevily před čtyřmi tisíci let v době bronzové, asi pět tisíc let poté, co lidé začali chovat dobytek. Podle vědců lidé zřejmě čerstvě nadojené mléko nepili, působilo jim velké průjmy a nadýmavost. Ale už od počátku zemědělství podle všeho vyráběli jogurty a sýry, v nichž je laktóza rozložená.